Autobusový výlet KČT do Polska Za perlami Dolního Slezska na Zámek Książ a do města Świdnica.  Plný velký autobus vyjížděl ze Svitav v 5 hod. ráno a zpět nás přivezl v 11 hod. večer. Dlouhý den, ale plný dojmů z návštěvy zajímavých míst.                                                                 Zámek Książ je třetím největším zámkem v Polsku, jehož počátky sahají do 13. století. Má snad až 400 pokojů, což říká o jeho rozsáhlosti. Nejdříve jsme se stavili na vyhlídce, abychom si zámek prohlédli z dálky, prošli kolem Mauzolea Hochbergů a k zámku. Český průvodce nebyl, tak jsme většinou zvolili individuální prohlídku. Z nejvyššího poschodí nás vedly číslované směrovky po chodbách, sálech až do nejnižšího podlaží. Pak jsme po schodech ještě sestoupili na terasy pod zámkem a vlastně celý obešli po terasách, abychom se vrátili k hlavnímu vstupu.

Palmový skleník nedaleko zámku nás zklamal, viděli jsme lepší. Další avizované skleníky nebyly, snad jen venku tvarované keře.

Świdnica město s 750 letou historií, s dochovaným historickým jádrem města. Bohatě zdobené domy, fontány a radniční věž, na kterou se dá vyjet výtahem, který mnozí použili, a ze které je rozhled daleko po okolí

a nepřehlédnutelná je katedrála sv. Stanislava a sv. Václava se 101 m vysokou věží.

Kostel Míru s. Trojice, ze 17. století je největší dřevěný svatostánek Evropy, zapsaný coby památka na seznamu UNESCO. Evangelický kostel, do kterého se vejde až 7500 věřících, z toho sedících může být 4000. Na fotkách jsou vidět dvoupatrové lóže a zajímavá výzdoba.

Je toho ve městě mnohem víc, vede městem po památkách turistická stezka (další kostely, kláštery, lékárna….) Stačilo.

Divoká prásátka v centru města ( zde si můžete přečíst: https://www.turistika.cz/mista/swidnica-divoka-prasata-v-centru-mesta/detail) a zde podívat

A ještě lidi

 

 

 

Zase další 80. narozeniny. Ty tentokrát slaví Dáša D., která patří k zakládajícím členům KČT ve Svitavách. Dáša, která léta vedla sobotní výšlapy. Je nemocná, na svou chatu nám pozvat nemohla, tak naše vycházka vedla aspoň tam, kde Dáša poslední léta trávila všechen volný čas. Tak z Gajeru přes Mendryku, kolem její chaty, do Janova. Oběd nebyl, zase zavřeno. Tak ještě pokračujeme zpět do Gajeru a na autobus. Ve Svitavách na oběd. A pak konečně je čas se s Dášou sejít v Kavárně v parku. Pořáli jsme ji, dali dárečky. Dostala STOLNÍ ALBUM s fotkami z výšlapů od roku 2005, aby mohla vzpomínat kudy chodila a s kým. Přišli i ti, co vycházku neabsolvovali. Svaťka přišla zase s dortem (tentokrát povidloněm – moc chutnal). A ještě posezení v parku. Jednu chvíili nás bylo 18. Dáše jsme udělali radost.

51. ročník pochodu Lanškrounská kopa. Meteorologům to zase nevyšlo. Mělo být docela chladno, ale sluníčko svítilo a lepší počasí si pořadatelé nemohli přát. A jak uvádějí, tak účast zase překonala očekávání – přes 7000 účastníků byla obrovská. Taky cesta byla opravdu davy lidí. A těch mladých!! Rodiče s kočárky !!

Nás bylo tentokrát málo. Jelo nás jen 6 a stejně jsme šli buď jen 5 nebo 10 km. Cesta vedla tradičně kolem Lanškrounských rybníků. A součástí trasy byl pro děti i Pohádkový les. Den se opravdu vydařil.

Foto od tří autorů

Jedeme do Olešnice přes Poličku až v 10 hod. Jenomže od noci hodně prší a předpověď nic jiného než déšť neříká. A tak se nás sejde jen 5 a vymýšlíme jak to uděláme. ČD to vyřešily za nás. Vlak do Poličky má zpoždění a autobus do Olešnice je pryč. A tak se jdeme jen projít po Poličce (jen střed města). A když se zase rozprší, tak si dáme U Mrštíků dobrý a levný oběd a jedeme domů. Prostě jsme si vyjeli na oběd do Poličky.

V Poličce mají zrovna rušno. Právě se tu setkávají studenti gymnázia, které slaví 100 let od založení. Na náměstí už studenti nejsou, ale stánky a muzika ano.

 

Naplánovaná vycházka za svitavskou Rosničku byla směřována tak, aby se všichni za mnou stavili na (půjčenou) zahradu. Protože mých 80 let stojí za to oslavit. A s kým, než s těmi, co se s nimi skoro každý týden vídám na sobotních výšlapech. Zdena s Jirkou mi a autem pomohli vše připravit, Svaťka přijela a přivezla dort (neskutečné), Evu přivezl syn, Anička přijela na kole. Prostě zúčastnili se i ti, kterým  to moc nejde s námi chodit.

A pak přišli ti, co byli na vycházce. Karkulka babičce přinesla košíček plný dobrot a za všechny popřála.  Poseděli jsme, popovídali, počasí nám přálo. Moc všem děkuji. Bylo to fajn.