Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana stojí nad Březovou a je utajená tak, že z ní není nikam vidět. Dokonce v tom šedivém dni jsme ji neviděli, i když jsme byli pár desítek metrů od ní a ona se nám na pozadí stromů úplně ztrácela. My jsme se k ní zas jednou vydali, aby jí viděli i ti, co dosud neměli příležitost. A že se nás sešlo! Bylo nás 15. Venku sice docela příjemně, teplota kolem nuly, nefoukalo, ale obloha zahalená šedivými mraky a nikam nebylo do dálky vidět. Vlakem jsme dojeli do stanice Dlouhá. Dana na nás čekala a vedla nás částečně po značených cestách, částečně mimo ně. Začali jsme táhlým stoupáním až nad údolí kolem Svitavy. A pokračovali jsme po jakési náhorní planině. Pod sebou stále pohled na Březovou a celé údolí. Nejdříve jsme došli k rozhledně. Nahoru se v tom počasí ani nikomu nechtělo. Pak jsme pokračovali, až jsme narazili na žlutou značku a po ní po čertovými dírami až do Brněnce. Poslední část cesty byla docela náročná. Co jsme z Dlouhé vystoupali, to jsme zase museli slézt. Cestou do Chrastové na zastávku autobusu jsme se ještě podívali na místa Schiindlerovy továrny, na to, co zpravoval zub času. Podle toho, co jsme naměřili, tak jsme ušli asi 9,5 km.

Foto: Anička a Pepa

A ještě Alena

Počasí turistické, sice mlha, ale nefouká, teplota přiměřená.  Podle předpovědi má odpoledne začít padat déšť se sněhem, ale to už budeme doma.

Uprostřed Pardubického kraje na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna leží město Vysoké Mýto. Jeho krása je však řidičům automobilů jedoucím po této silnici skryta. Jen věže kostela a městských bran dávají tušit, že o pár desítek metrů dál se nalézá historické centrum. 

Vysoké Mýto začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys města s centrálním náměstím, které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. Při procházce centrem nelze minout kromě náměstí ani gotický chrám svatého Vavřince, zvonici z šestnáctého století, Choceňskou věž, Pražskou a Litomyšlskou bránu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen.  ( …z webu města)

Do Vysokého Mýta jsme se zase jednou vydali. Tentokrát v pátek, protože v sobotu opravdu žádný autobus do Mýta od nás nejede. Nejdříve jsme šli kolem sochy Přemysla Otakara II., prošli Pražskou bránou a na náměstí se jen podívali. Došli jsme dál až k pozůstatku brány Choceňské (jedna věž s cibulovitou kopulí) a zamířili ven z města. Vydali se na naučnou stezku VINICE, která vede k oblíbenému výletnímu místu místních..Z města šli po zelené značce až k odbočce na Bučkův kopec, pak přes kopec s vyhlídkou, u cyklistických terénních cest jsme sešli z kopce a vraceli se do města po rovině, procházeli alejí z lip, překračovali řeku Loučnou. Vrátili jsme se na náměstí. Ještě viděli bránu Litomyšlskou. Kolem hradeb jsme se nevydali. Viděli je jen ze silnice. Došli jsme ke kostelu sv. Vavřince. Přes skleněnou výplň dveří jsme se podívali do vnitřku gotického kostela. Obraz Petra Brandla jsme spíš tušili…

Pak už jen oběd a autobus domů. Bylo nás 12. Naučná stezka byla v délce 5 km, nějaké chození po městě. Tak prostě taková vycházka. Je sice leden, ale po sněhu ani památka, nefoukalo, teplota aspoň + 5 st. Jen ten mlžný opar se nechtěl rozpustit.

Městské brány a kostel sv. Vavřince se zvonicí

Cesta do přírody

A ještě společná fotka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Uprostřed Pardubického kraje na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna leží město Vysoké Mýto. Jeho krása je však řidičům automobilů jedoucím po této silnici skryta. Jen věže kostela a městských bran dávají tušit, že o pár desítek metrů dál se nalézá historické centrum. 

V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. ( z oficiálních stránek města).

My jsme se do Vysokého Mýta opět vydali. Ale vždycky se najde někdo, koho centrum města ohromí, protože je tu poprvé. Tentokrát se nás vydalo 12. Jeli jsme v pátek, protože v sobotu autobus prostě nejede. Kromě samotného historického centra s náměstím a třemi vstupními branami, jsme si naplánovali vycházku mimo město. Naučná stezka VINICE nás zavedla na oblíbené výletní místo místních. Po zelené značce jsme se vydali přes kopec až k Vinicím a po žluté se vraceli do města. Cesta nebyla dlouhá, jen 5 km. Ale pěknou přírodou. Míjeli jsme řeku Loučnou, procházeli alejí lip.

Cestu kolem hradeb jsme tentokrát neabsolvovali, jen se na ně cestou podívali. Ale došli jsme ke gotickém chrámu sv, Vavřince, který uchovává oltářní obraz od Petra Brandla, který jsme snad okem zahlédli. Mohli jsme se jen přes skleněnou stěnu do setmělého kostela podívat a obdivovat gotickou stavbu.

Počasí nám přálo. Leden – po sněhu ani památky, teplota se vyšplhala někam nad 5 st., nefoukalo. Jen ten mlžný opar se celý náš výlet nezvedl.

Město s branami a sochou Přemysla Otakara II

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Začal nový rok. Rok 2020. A už několik let začínáme první sobotu v roce v Poličce. A skoro pravidelně jdeme k Přehradě. A letos tomu nebylo jinak. Dost často nás vedla Dáša D., která bohužel s námi nemůže. Tak jsme přemýšleli, kudy jsme tam vlastně chodili. Shodli jsme se, jsme tu Dášu následovali a neřešili, kudy to bylo. Musím dodat, že dodatečně podle fotografií, cestu známe.

Tak jsme se vydali bez Dáši a k Přehradě jsme došli po značené Naučné stezce kolem Poličky. Sníh není, teplota mírně nad nulou a tak cesta byla docela blátivá. Podívali jsme se jak u Přehrady zase vyrostly nové chaty. Rybáři měli v té zimě závody (už víckrát jsme je tu zastihli). A tak byla otevřená restaurace. Nabídli by nám občerstvení. Ale využili jsme jen jejich pohostinství v krytém přístřešku pod infralampami. Posvačili a vydali do Poličky cestou přes kopec k silnici na Jimramov a šli po cyklostezce. V Poličce jsme nešli přes náměstí, ale kolem hradeb, ulicí Na Bídě až k Mrštíkům na oběd.

Bylo nás 11 a podle mapy jsme ušli asi 8 km.

a Pepa..

A ještě jak jsme šli: první mapa dnešní trasa, druhá jak jsme šli k přehradě s Dášou