Další měsíc za námi. Venku je pěkně, obloha je modrá. Na nádraží v Březové je nás nakonec 15. Dana pro nás připravila trasu kolem řeky Svitavy. Z Březové nejdříve procházíme Brněnec a zastavujeme se u dveří Mateřské školy U dvou sluníček. A zaujme nás štítek s poděkováním (to se opravdu často nevidí)

Pokračovali jsme přes Chrastovou, Půlpecen, Rozhrání až do Stvolové. Ale to bylo ještě brzo na oběd. Tak jsme ještě pokračovali až do obce Skrchrov. To už jsme do Letovic neměli daleko. Tady jsme na lavičce pod stromy posvačili. Podívali se na pěknou zvoničku. A vrátili se zpět do Stvolové na oběd ve zdejší známé restauraci. A pak jsme jen čekali na autobus, který nás měl odvézt do Březové k rychlíku. Neodvezl, protože přijel pozdě a rychlík byl pryč. Tak jsme autobus opustili v Březové na náměstí a stavili se na kávu. A pak ještě 1,5 km na nádraží. Tak jsme našlapali 11 km. A další rychlík nás už domů dovezl a bylo to příjemné

Čas běží jako bláznivý. Už je pomalu konec května, koronavir nás obešel, od pondělí budeme venku bez roušek. Jen to počasí je přes týden pěkné a na víkend se pokazí.

Ve středu se chodilo v zimních bundách. V sobotu hned na začátku jsme sundávaly bundu. Počasí mělo být až 25 st. Ale pak bouřky, přijdou zmrzlí…. Ale v sobotu nám počasí přálo. Sešlo se nás dokonce 13 a dva psi. Určitě jsme nechodili pohromadě, šli jsme po skupinkách a v jednu chvíli jsme tři  ty ostatní opustily a šly kratší cestou. Sraz jsme měli u parku na Poličské a vydali se kolem Langrova lesa. Zastavili se u první lavičky, které se tam připravují. Pokračovali na Slunečnou stráň. Vyšplhali až nad zahrádky a sešli dolů do údolí. Na pokácených stromech jsme si dali přestávku na svačinu. A řešili, jestli tam jsou jen mravenci nebo lýkožrouti. Ale že jsme si sedli do smůly – pryskyřice, co ty stromy pouštěly, nás nenapadlo. Tam jsme se rozdělily. Ti zdatní se vydali směrem ke Sv. Trojici. Tři jsme se vydaly směrem ke Svitavám. Prošly jsme pod viaduktem a cestu mezi zahrádkami jsme minuly. Tak jsme šly po zoraném poli. Bylo sucho. Vrátily jsme se na cestu k Langrovu lesu a došly tam, odkud jsme vyšly. Ostatní vybírali cestu, kterou se snad ke Trojici dostanou. Ke Trojici došli a odtud do Svitav. Ušli asi 11 km (+ kilometry domů). Někdo došel snadno, pro někoho toho bylo dost. Prostě patříme do kategorie seniorů. A když je někomu 70 chodí se snadněji než v 80, opravdu každý rok je poznat. Ale bylo krásně a byli jsme všichni rádi, že už můžeme jít ven a potkat se s ostatními. Tak zas příště

Shromažďování 10 osob je už povoleno a tak ho využíváme. Sešlo se nás opravdu právě 10. Od „Kojeňáku“ kolem vodárenského lesa jižním směrem do Hradce nad Svitavou v čističce. Neprší, nefouká, teplota na výšlap docela příjemná. Jen ty mraky nad námi stále visí. Dvě jsme si to zkrátily. Hned na porve po „době koronavirové“ by toho bylo moc. Takže jsme zamířily jen do Lánů, vzaly to kolem Lánského rybníka a došly cestou ke škole. A pak zamířily domů. Na poprvé jsem měla v nohách stejně 8 km. Ostatní pokračovali až do Hradce nad Svitavou a zpět do Svitav. Ušli toho trochu víc….

Mraky…